This shows you the differences between two versions of the page.
— |
app:si_grain [2018/01/31 12:59] (current) pklapetek created |
||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
+ | Cílem výpočtu bylo získat rozložení absorpce světla dané vlnové délky v objemu vzorku tvořeného amorfním křemíkem a jedním mikrokrystalickým zrnem. Amorfní křemík tvoří samonosnou vrstvu o tloušťce 1 μm. Zrno má tvar kulové výseče s vrcholovým úhlem β. Vrchol kulové výseče je v hloubce d pod povrchem (typicky 500-800 nm); tato hodnota je v textu nazývána hloubkou zrna. Celý povrch je pokryt tenkou neabsorbující vrstvou (tloušťka 100 nm, εr=1.96). | ||
+ | Výpočet byl prováděn metodou FDTD (Finite Difference in Time Domain) ve 3D. Využitý výpočetní objem 500×500×180 pixelů (pixelem zde nazýváme nejmenší objemovou jednotku ve výpočtu), reprezentuje pro vlnovou délku 440 nm reálný objem 4.5×4.5×1.64 μm. Rovinná vlna nebo gaussovský svazek byly do výpočetního prostoru zavedeny okrajovými podmínkami prostřednictvím metody TSF (total/scattered field). Výpočetní prostor byl mimo to ohraničen jednoduchými absorpčními okrajovými podmínkami. Materiál byl modelován pomocí lokální permitivity (εr) a vodivosti (σ). Absorpce byla vyhodnocena průměrováním lokální intenzity elektrického pole v čase (po ustavení rovnovážného stavu) a následně lokálně spočtena vztahem A=σE² (za předpokladu stejného objemu všech pixelů, konstantní hodnoty v rámci jednoho pixelu a bez násobení tímto objemem, což by byl jinak správný důsledek integrace přes objem pixelu). | ||
+ | |||
+ | Pro vlnovou délku 442 nm jsou optické vlastnosti a přepočtené materiálové parametry použité při FDTD výpočtu následující: | ||
+ | |||
+ | n α [cm−1] εr σ [S·m−1] | ||
+ | a-Si 4.89 256000 23.1 67935 | ||
+ | μc-Si 4.37 160000 18.78 42270 | ||
+ | |||
+ | Při výpočtu byla zkoumána závislost rozložení absorpce na různých parametrech modelu, zejména na geometrii zrn. Výsledky prvních výpočtů jsou uvedeny v následujících obrázcích. Znázorněna je absorpce v řezu výpočetním prostorem podél normály k povrchu, svazek světla tedy dopadá na snímku seshora. Drobné rozdíly v intenzitě připomínající vodorovné interferenční proužky by mohly být způsobeny nedostatečnou dobou průměrování spíše než skutečnou interferencí (nutno prověřit). |